Radost je nádherná emoce, kterou zažil každý z nás. Jakoukoli emoci v sobě můžeme živit nebo ji umírnit. V průběhu života procházíme jednotlivými fázemi vývoje a každá tato fáze nás obohacuje jiným způsobem. V dětství bychom měli zažívat radost, lásku, pocity bezpečí, přijetí, ale zároveň se naučit, kde jsou naše hranice. Dítě, které vyrůstá v láskyplném prostředí, zažije mnoho radosti. Je to pocit, kdy jsme plně v přítomnosti a užíváme si to. Radost je prosta starostí nebo strachu.
V období dospělosti převažuje racionální uvažování. Hledáme uplatnění, zakládáme rodinu a náš život je plný úkolů, termínů, starostí. Na radost v tomto období mnoho z nás zapomene. Není na to čas. Ale nemělo by to být přesně naopak? Pokud cítíme radost a lásku, starosti mizí a my můžeme tvořit a žít s lehkostí.
V životě neustále volíme, tak volme moudře. Vědomě si můžeme naplánovat, že budeme dělat činnosti, které nám přinášejí radost. Vědomou volbou tak vrátíme radost do našich životů a za nějaký čas se to prostě bude dít, prostě se budeme radovat.